Memoriál Jozefa Fabišíka

Memoriál Jozefa Fabišíka

V sobotu 11. května  jsme v našem areálu u Drahotínského rybníka, pořádali IV. ročník Memoriálu Josefa Fabišíka. Původně se měl závod uskutečnit na střelnici na Košutce, bohužel zde v tomto termínu  probíhaly střelecké závody. Proto jsme museli upravit propozice, a dorost i dospělí si zopakovali střelbu ze vzduchovky. Na programu byl vytrvalostní závod a plánovali jsme i štafetový závod dvojic. Po usilovných týdenních přípravách, aby bylo všechno tak, jak má být, a všichni si závody užili, jsme v sobotu ráno nastoupili s předpovědí  deštivého počasí. V průběhu dne se ukázalo, že výraz „velmi silný déšť“ může mít mnoho podob a na nás vyšla ta nejhorší možná.

Do plného počtu  závodníků nám opět chyběl Matyáš a ze zdravotních důvodů nestartovali ani Markéta s Červem, kteří se alespoň podíleli na přípravách a organizaci. Naopak závod si zase v kategorii přípravky zkusila Kristýnka Řezáčová, která se sice s nejlepším běžeckým časem, ale pěti trestnými umístila až na 5. místě. O stupínek výš se umístila Denča, které se poprvé na závodech zadařilo, a trefila alespoň jeden terč. Čistě zastříleli Tonda a Vojta Svobodovi. Toník si tak doběhl pro krásně první místo a Vojta pro hezký bronz. Kategorie přípravky a mladších žáků závodily ještě za mírného deště, ale když byl na trati Ondra, spustil se největší slejvák za celý víkend. Přesto  si ale se dvěma netrefenými doběhl pro zlato. Ani Saša se nevzdala a se třemi trestnými si vybojovala bramborovou medaili. 

Pak už jsme byli na řadě my „dospělí“, a i kdy se nám do deště také vůbec nechtělo, vydali jsme se na závod v přeskakování louží. Což mě po prvním kole, kdy sem zjistila, že loužím se zkrátka vyhnout nejde, přestalo bavit a šla jsem do té hrůzy naplno. Potěšilo mě, že jsem ještě úplně nezapomněla, jak se střílí ze vzduchovky, a se střelbou za 5 z patnácti jsem doběhla na prvním místě. Kája, které se střelba bohužel tolik nepovedla,  si s pěti trefeným doběhla pro hezké 3. místo. Klára, se střelbou za 8 trestných ze čtyř položek, vyhrála. Stejně tak Pavla, která střílela za 12. Zdeněk, který se v tom dešti ani nezdržoval s mířením, netrefil ani jednu, ale  pěkným běžeckým časem si doběhl také pro zlato. Olga si udělala radost a na každé položce strefila alespoň jednu ránu. Skončila tak na třetím místě. Toman si při střelbě nevedl špatně a s 6 trestnými doběhl za Bystroušem, který kromě jedné rány na stojce střílel čistě, na druhém místě.

Většina z nás závod zakončila v Drahotínském rybníku, abychom ze sebe smyli nánosy bahna. Závod to byl hodně zajímavý, naštěstí se nikdo při klouzání v bahně a přeskakování louží nezranil. A málokdo nás už něco podobného zažil.  Závod štafet jsme museli  zrušit, protože snad na nikom z účastníků nezůstala nit suchá a další pokračování tohoto „survival biatlonu“ by bylo hrou o zdraví.  A to ani nemluvím o statečnosti rozhodčích, kteří zodpovědně vytrvali na svých pozicích, i když jejich záznamy jsme museli nejdříve usušit okolo krbu a teprve pak zpracovat na výsledky závodu.

Příští rok se musíme víc modlit, aby  nám vyšla jak střelnice na Košutce, tak i lepší počasí.

RZ v Liticích

Druhý den, v neděli, jsme se sešli v Liticích, kde byli asi hodnější a tak kromě krátké přepršky při nástřelu svítilo celý den sluníčko. Tentokrát s námi nejeli ani Saška a Ondrou, kteří běželi v Praze juniorský maraton, a Toman, který se musel připravovat do školy.

Protože jsem měla na starost nástřel, bála jsem se, jak děti dopadnou. Tonda bohužel zastřílel za pět  a skončil na čtvrtém místě. Denisa naopak pokračovala ve svém zlepšení a střelbou za dvě trestné si doběhla pro své první biatlonové zlato. Vojta si sice zastřílel o jednu hůře než v sobotu, ale bronzové umístění ze Zruče si zopakoval. Kája si taktéž udržela svoje umístění z předešlého dne a já jsem si o jedno místo pohoršila. Klára skončila na třetím místě. Pavla, Bystrouš a Zdeněk opět vyhráli a Olga si doběhla pro druhé místo.

Martina